Sociální podmínky a zdraví

V zásadě je možno řičí, že v současné době, díky interdisciplinárnímu přístupu ke
zdraví a nemoci, jsou překonány ( i když ne vždy v praktické rovině) krajní názory, které
na jedné straně chápou zdraví jako čistě biologickou funkci ovlivňovanou čistě biologickými
zákonitostmi (jedním z typických představitelů je Ch. Borse-1977) a na druhé straně
je nemoc ( či zdraví) v podstatě nezávislá na biologické funkci a je to tedy vlastně stav,
který je jedincem jako nemoc pociťován (typický představitel tohoto pojetí je např. W. K.
Goosens – 1980). Dále si povíme co dělat když nemůžu usnout.

Zdraví přirozeně ovlivňuje také společenské faktory, které bezprostředně
mají vliv na zdraví somatické i psychické a prespsychické na somatické, a formují
společenské vědomí hodnoty zdraví, které vytváří individuální i společenské tendence,
vůli a připravenost pozitivně ovlivňovat zdraví (Drbal 1990). Člověk žije nejen v přírodním
prostředí, ale především pro něho je mimořádné důležité prostředí sociální. Konečně
zdraví stejné jako ostatní významné všelidské hodnoty (mír, svoboda, vzdělání,
materiální dostatek aj.) byly nepochybně lépe realizovány ve vyspělých demokratických
státech s tržní ekonomikou (tedy v určitých společensko-ekonomických podmínkách),
které byly schopny své společenské vztahy i své hospodářství přizpůsobit nové epoše
vědecko-technického rozvoje, zatímco tzv. reálný socializmus se dostával stále více do
hlubších rozporu mezi slovními proklamacemi a realitou.

Místo zdravotně nezávadného životního a pracovního prostředí nabízel skutečné, a někdy i pouze fiktivní, požitky citové,
materiální a finanční (např. rizikové příplatky, vytvářením iluze o všemocnosti našeho
zdravotnictví a neomezeném bezplatném nároku na jeho využívání), což ve svých důsledcích
vedlo ke ztrátě přirozeného citu pro správnou hodnotovou orientaci, ke konzumnímu
životnímu stylu, podporovanému bohužel stále více jen fiktivními sociálními jistotami,
k vytváření bariér, často bránících osvojování zdravotních návyku a zdravého životního
stylu a k ztrátě pocitu zodpovědnosti za své vlastní zdraví. Sociální prostředí, které je nám
nejbližší, je také zdrojem celé rady faktorů ovlivňující příznivě i nepříznivě naše zdraví. Dále
ovlivňuje naše zdraví spánek. Proto je důležité pít čaj na spaní.
Jsou to např. konflikty v rodině, na pracovišti, se sousedy apod. A právě tyto společenské
konflikty, které neumíme řešit, jsou častým zdrojem různých poruch, a to především (ale
nejen) duševního zdraví.

Hygiena

Můžeme řičí, že lidé od nejstarších dob si uvědomovali význam a hodnotu zdraví.
Už různé nahodilé poznatky a zkušenosti vedly k vytváření určitých zásad a norem, které měly
člověka chránit před vším škodlivým, co by mohlo ohrozit jeho zdraví. Ve starém Řecku se objevily
různá doporučení tohoto druhu. Udržovat si dobrou mysl, užívat požitky s mírou a ve správné době
(Demokritova euthymie), mít ducha bez děsu, umět se
zbavovat strachu (athambiá), umět se uvolnit, prožívat rozkoš mudrce a rozkoš krásy
(Epikurova ataraxia), schopnost sebezapření, nenáročnost (Epiktetova askésis) a odproštení
od všech citových hnutí a potřeb (apatheia). V mnoha náboženských příkazech ať
už dlícího nebo zásadního charakteru najdeme zřetelné prvky ochrany zdraví.

Uveďme jen zákaz požívat vepřové maso a alkoholické nápoje u muslimu a konečně i desatero
přikázání představuje ucelený systém vedoucí při jejich dodržování odstranění základních
zdrojů konfliktu, které ve svých důsledcích narušují vnitřní pohodu jedince, deformují
mezilidské vztahy a tím ohrožují zdraví. S rozvojem lékařské védy a nacházením
příčin různých onemocnění je možné podrobněji stanovit, čeho se vyvarovat a jak postupovat,
aby riziko onemocnění bylo sníženo na minimum. Tak jsou vytvořeny podmínky
pro vznik nového oboru – hygieny (v češtině byl užíván také název zdravověda). Název
je odvozen z řecké mytologie. Hygiena byla bohyně zdraví, dcera boha lékařství Asklépia.
Hygiena bývá definována jako preventivní lékařský obor, který studuje vliv životních
a pracovních podmínek na zdraví člověka. Jejím Úkolem je vypracovávat vědecky
zdůvodněné zásady pro život a práci člověka, prosazovat jejich uplatnění v praxi
a prověřovat jejich účinnost na základě hodnocení reakcí organizmu na faktory zevního
prostředí.

Příště si povíme o tématu, které bude hodně zajímavé a to fáze spánku.